zvukový

Czech

Etymology

From zvuk +‎ -ový.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈzvukoviː]
  • Hyphenation: zvu‧ko‧vý

Adjective

zvukový

  1. (relational) sound
    zvuková karta ― sound card

Declension
Declension of zvukový (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative zvukový zvuková zvukové
genitive zvukového zvukové zvukového
dative zvukovému zvukové zvukovému
accusative zvukového zvukový zvukovou zvukové
locative zvukovém zvukové zvukovém
instrumental zvukovým zvukovou zvukovým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative zvukoví zvukové zvuková
genitive zvukových
dative zvukovým
accusative zvukové zvuková
locative zvukových
instrumental zvukovými

Further reading
  • zvukový in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • zvukový in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • zvukový in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.