soběstačný

Czech

Etymology

From sobě- +‎ stačit.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈsobjɛstat͡ʃniː]
  • Hyphenation: so‧bě‧stač‧ný

Adjective

soběstačný (comparative soběstačnější, superlative nejsoběstačnější)

  1. self-sufficient

Declension
Declension of soběstačný (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative soběstačný soběstačná soběstačné
genitive soběstačného soběstačné soběstačného
dative soběstačnému soběstačné soběstačnému
accusative soběstačného soběstačný soběstačnou soběstačné
locative soběstačném soběstačné soběstačném
instrumental soběstačným soběstačnou soběstačným
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative soběstační soběstačné soběstačná
genitive soběstačných
dative soběstačným
accusative soběstačné soběstačná
locative soběstačných
instrumental soběstačnými

Derived terms
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.