směrový

Czech

Etymology

From směr +‎ -ový.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈsm̩ɲɛroviː]
  • Rhymes: -oviː

Adjective

směrový

  1. directional

Declension
Declension of směrový (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative směrový směrová směrové
genitive směrového směrové směrového
dative směrovému směrové směrovému
accusative směrového směrový směrovou směrové
locative směrovém směrové směrovém
instrumental směrovým směrovou směrovým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative směroví směrové směrová
genitive směrových
dative směrovým
accusative směrové směrová
locative směrových
instrumental směrovými

Derived terms

Further reading
  • směrový in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • směrový in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.