slovní

Czech

Etymology

From slovo +‎ -ní.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈslovɲiː]

Adjective

slovní

  1. (relational) word, verbal (relating to words)
    Synonym: verbální
    Antonyms: mimoslovní, neverbální
    slovní zásoba ― vocabulary

Declension
Declension of slovní (soft)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative slovní slovní slovní
genitive slovního slovní slovního
dative slovnímu slovní slovnímu
accusative slovního slovní slovní slovní
locative slovním slovní slovním
instrumental slovním slovní slovním
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative slovní slovní slovní
genitive slovních
dative slovním
accusative slovní slovní
locative slovních
instrumental slovními

Derived terms

Further reading
  • slovní in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • slovní in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • slovní in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.