poctivý

Czech

Etymology

From poctít +‎ -ivý.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈpot͡scɪviː]
  • Audio(file)

Adjective

poctivý

  1. honest, fair, square
    Antonym: nepoctivý
  2. (archaic) virgin (of an unmarried woman)
  3. (archaic) true (of a married woman)

Declension
Declension of poctivý (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative poctivý poctivá poctivé
genitive poctivého poctivé poctivého
dative poctivému poctivé poctivému
accusative poctivého poctivý poctivou poctivé
locative poctivém poctivé poctivém
instrumental poctivým poctivou poctivým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative poctiví poctivé poctivá
genitive poctivých
dative poctivým
accusative poctivé poctivá
locative poctivých
instrumental poctivými

Derived terms

Further reading
  • poctivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • poctivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • poctivý in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.