nešťastník

Czech

Etymology

From nešťastný +‎ -ník.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈnɛʃcastɲiːk]

Noun

nešťastník m anim

unfortunate, wretch, poor soul, poor guy
Antonym: šťastlivec

Declension

Declension of nešťastník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	nešťastník	nešťastníci
genitive	nešťastníka	nešťastníků
dative	nešťastníkovi, nešťastníku	nešťastníkům
accusative	nešťastníka	nešťastníky
vocative	nešťastníku	nešťastníci
locative	nešťastníkovi, nešťastníku	nešťastnících
instrumental	nešťastníkem	nešťastníky

Further reading

nešťastník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
nešťastník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
nešťastník in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.