mocichtivý

Czech

Etymology

From moc +‎ chtivý.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈmot͡sɪxcɪviː]

Adjective

mocichtivý

  1. power-hungry (having a strong desire for power)

Declension
Declension of mocichtivý (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative mocichtivý mocichtivá mocichtivé
genitive mocichtivého mocichtivé mocichtivého
dative mocichtivému mocichtivé mocichtivému
accusative mocichtivého mocichtivý mocichtivou mocichtivé
locative mocichtivém mocichtivé mocichtivém
instrumental mocichtivým mocichtivou mocichtivým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative mocichtiví mocichtivé mocichtivá
genitive mocichtivých
dative mocichtivým
accusative mocichtivé mocichtivá
locative mocichtivých
instrumental mocichtivými

Further reading
  • mocichtivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • mocichtivý in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.