kouzelník

Czech

Etymology

From kouzlo +‎ -ník.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈkou̯zɛlɲiːk]

Noun

kouzelník m anim (feminine kouzelnice)

  1. magician

Declension
Declension of kouzelník (velar masculine animate)
singular plural
nominative kouzelník kouzelníci
genitive kouzelníka kouzelníků
dative kouzelníkovi, kouzelníku kouzelníkům
accusative kouzelníka kouzelníky
vocative kouzelníku kouzelníci
locative kouzelníkovi, kouzelníku kouzelnících
instrumental kouzelníkem kouzelníky

See also

Further reading
  • kouzelník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • kouzelník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • kouzelník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.