kanonický

Czech

Etymology

From Latin canonicus +‎ -ický.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈkanonɪt͡skiː]
  • Rhymes: -ɪtskiː

Adjective

kanonický (not comparable)

  1. (mathematics, computing) canonical

Declension
Declension of kanonický (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative kanonický kanonická kanonické
genitive kanonického kanonické kanonického
dative kanonickému kanonické kanonickému
accusative kanonického kanonický kanonickou kanonické
locative kanonickém kanonické kanonickém
instrumental kanonickým kanonickou kanonickým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative kanoničtí kanonické kanonická
genitive kanonických
dative kanonickým
accusative kanonické kanonická
locative kanonických
instrumental kanonickými
  • kanonizace
  • kanonizovaný
  • kanonizovat

Further reading
  • kanonický in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • kanonický in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.