hláskování

Czech

Etymology

From hláskovat +‎ -ní.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈɦlaːskovaːɲiː]

Noun

hláskování n

verbal noun of hláskovat
spelling

Declension

Declension of hláskování (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	hláskování	hláskování
genitive	hláskování	hláskování
dative	hláskování	hláskováním
accusative	hláskování	hláskování
vocative	hláskování	hláskování
locative	hláskování	hláskováních
instrumental	hláskováním	hláskováními

Related terms

hláskovací
hláskovat
hláskující

Further reading

hláskování in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
hláskování in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.