hříšník

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hřiešník, from Proto-Slavic *grěšьnikъ.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈɦr̝iːʃɲiːk]

Noun

hříšník m anim (feminine hříšnice)

  1. sinner

Declension
Declension of hříšník (velar masculine animate)
singular plural
nominative hříšník hříšníci
genitive hříšníka hříšníků
dative hříšníkovi, hříšníku hříšníkům
accusative hříšníka hříšníky
vocative hříšníče, hříšníku hříšníci
locative hříšníkovi, hříšníku hříšnících
instrumental hříšníkem hříšníky

Further reading
  • hříšník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • hříšník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • hříšník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.