ženáč

Czech

Etymology

Somehow from ženatý (“married”) or from žena (“wife”) +‎ -áč

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈʒɛnaːt͡ʃ]

Noun

ženáč m anim

  1. (colloquial) married man

Declension
Declension of ženáč (soft masculine animate)
singular plural
nominative ženáč ženáči
genitive ženáče ženáčů
dative ženáčovi, ženáči ženáčům
accusative ženáče ženáče
vocative ženáči ženáči
locative ženáčovi, ženáči ženáčích
instrumental ženáčem ženáči

Further reading
  • ženáč in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • ženáč in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • ženáč in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.