češtinář

Czech

Etymology

From čeština (“Czech”) +‎ -ář.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈt͡ʃɛʃcɪnaːr̝̊]
  • Rhymes: -ɪnaːr̝̊
  • Hyphenation: če‧š‧ti‧nář

Noun

češtinář m anim (feminine češtinářka)

  1. teacher of Czech, Bohemist
    Synonym: bohemista
  2. student of Czech

Declension
Declension of češtinář (soft masculine animate)
singular plural
nominative češtinář češtináři
genitive češtináře češtinářů
dative češtinářovi, češtináři češtinářům
accusative češtináře češtináře
vocative češtináři češtináři
locative češtinářovi, češtináři češtinářích
instrumental češtinářem češtináři

Further reading
  • češtinář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • češtinář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • češtinář in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
  • češtinář in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.